Šeptám

6. prosince 2006 v 14:41 | Loolita |  Básně


Na rtech smích
a v duši slzy,
snad bylo to,
až příliš brzy,
to se už nikdy nedovím.

Být básníkem,
napsala bych velkou báseň,
báseň o smutku,
jenž zastírá mou duši,
o hudbě,jenž rve mé uši,
báseň o úskosti,
která mi srdce svírá,
o smrti,jež na mne
temným oknem zírá.

Oči,už téměř vyplakané,
nevím,co zítra zas se stane,
snad zavírám je dnes už naposled.

Až ulehnu k věčnému spánku,
nebudu cítit svěžest vánku,
kdopak se za mnu ohledné?
Napsala: Rosa
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 malka malka | 25. června 2007 v 20:07 | Reagovat

jee o fakt mooocky hezočké!!!krása,nádherá a a a a mno už nefím:-)jee to prostě krásné:-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.