Ztracená Láska

27. března 2007 v 18:50 | Loolita |  Povídky
Není to tak dávno.Byla šťastná, stejně jako on.Jeho polibky jí stále pálili na rtech.Zdálo se jí to jako věčnost, která utekla tak rychle a vracela se po kouskách zpátky.Stejně jako několikrát se tomu nebránila.Ani nevěděl, co jí způsobuje jen jeho přítomnost.Chvěla se když se k ní jen přiblížil.Ubližoval ostatním a ani o tom sám nevěděl.Každou holku bral jako kamarádku, ale co udělal, když se do něj nějaká bezhlavě zamilovala?Utek.Jen tak !Nevěděl sám, co vlastně chce.Možná chtěl volnost, ale určitě chtěl poznat člověka, který by ho pochopil.Vím, proč to říkám.On ho našel a ani si toho nebyl vědom.Byla to ona.jeho spřízněná duše, která seděla s žiletkou v ruce ve vaně a přemýšlela, jestli má nebo ne.Vzpomínky a oči pro pláč.tohle jediné jí teď zbývalo.Pokaždé když vstala a chtěla bojovat dál, tak jí zase srazil až na dno.Neměla chuť ani odvahu vstát a bojovat dál, jak to měla ve zvyku.
Když jednou přišla do školy, nesla si nějaký časopis.Už delší dobu se zajímala o Gothic.Zrovna tam byl o tom článek. Půjčil si ho jedna její moc dobrá kamarádka se kterou seděla.Když ho otevřela a došla až na stranu kde byl zrovna jeden krátký článek o Gothic, jen se na ní s hnusem podívala "Tak tohle je teda hnus!Jak se takhle může někdo oblíkat!Dyk je to příšerný!Vypadá jak kurva v čeným!".Neudržela se a řekla jí na oplátku "Tak to si zvykej pač takhle budu vypadat i já!".Strhla se hádka.Nikdy se takhle nehádali!A to jen kvůli jednomu článku v novinách, na kterým byly pravdivý možná tak ty fotografie."Tak s tebou teda sedět nebudu!Seš úplně jiná než na začátku roku!Změnila ses!".takhle to skončilo a oni dvě se spolu bavili jen když fakt museli.Jinak dělali, jakoby jedna pro druhou neexistovali.
Neví, jak dlouho v té vaně seděla, ale asi dlouho, protože jí na dveře začala bouchat její starší sestra.Jo měla ségru.Někdy by se navzájem nejradši zabili, než aby byli spolu v jednom pokoji.jen s těží se postavila na nohy.T beznaděj jí tížila.S nadějí chodila spát a s beznadějí se probouzela.Chce jít za svým snem, ale ne za cenu toho že ztratí všechno.Všechno jí drahé a přes to nehratelné.Její pocity pro ní byli vše.Neměla nic kromě nich.A někdy by se jich nejradši vzdala.Ale nikdy by se nevzdala svého snu.Mohla by ho přeci upravit, tak aby vyhovoval jí a i jejím bližním, kteří jí zbývali.
Den ode dne si připadala odstrčenější.Sama se strachem ze života, budoucnosti, z pocitů, které jí nedali už pěknou řádků dní spát.A on?Jemu byli bližší kamarádi, kteří se umějí bavit, než dívka, která je na kraji života a smrti.Den ode dne přibývalo okamžiků, kdy seděla a držela v ruce onen kus plechu.Po ruce jí loudil její mráz.Odraz plamínků touhy z očí po klidu byl s tímhle pocitem větší a větší.každá noc, se svými vzpomínkami, myšlenkami a žiletkou.Takhle trávila každou noc, kdy jen mohla.Až jednou, kdy zase jen tak bez zájmu bloudila světem po internetu si uvědomila jednu věc.A vzkaz, který na ní nedočkavě výstražně blikal, jí ještě usvědčil v její domněnce.
Bylo pondělí.A ona už není.Snad kdyby jen poslouchala, mohl být všechno jinak ale teď?Ublížila spoustě lidí. A nejvíc ublížila jemu - Kubovi, který jí miloval a bude milovat navždy.přemýšlel, co udělal špatně.ve škole se nemohla soustředit na ni, jen na dvě slova - Lost love.Co myslela tím vzkazem?Glooomy Sunday …..zemřela v neděli.Byl podzim, ale den byl slunečný, nebyl vůbec pochmurný …. Tak proč?Včera se s ní pohádal.Chtěl, aby byli kamarádi.Ona ne. A proto tenhle cirkus kolem.
Byl sám?Ne!Byla anděl.Seděla a pozorovala jeho pohyby, hlídala aby měl klidný spánek a modlila se , aby zapomněl.K čemu vzpomínky?Bolí a nic nepřináší.Seděla u jeho posteli a ….. "Věděl sem, ž si tu …. Celou dobu sem tě cítil…..".Byl to on.Viděl jí!Ona se mohla dotýkat a on?Byl mrtvý.Vzpomínka na jeho ztracenou lásku ho zabil ….. nikdy si to neodpustil ….
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.