Být sama sebou

5. ledna 2008 v 16:45 | Loolita |  Povídky
(Bez děje, jen myšlenky)
Byla šikovná.Ve škole jí to šlo.nemusela se ani učit a přes to nosívala domů málokdy špatné známky.Ale byla sama.Neměla žádnou kamarádku.měla jen svůj svět a v něm byla jen ona.
Měla kamarády.Dokonce jednoho hodně dobrýho kamaráda a o toho taky nikdy nepřišla.Měla kamarády všeobecně, ale dneska nemá už nikoho.Všichni o ní říká že je zlá, neupřímná, výbušná a já nevím co všechno.A ona?Mrzí jí to.Neví co má dělat.Ale naštěstí má někoho, koho nemá jen tak někdo.Má svou Lásku.A i přes všechny ty jejich hádky a tu neskutečnou dálku jim to vydrželo, protože to není jen láska je to Láska s velkým a to vážně moc velikým a silným L.To on byl jejím kamarádem.A i když se jejich kamarádský vztah změnil, změnil se k lepšímu a teď si jsou blíž než kdykoliv před tím.
Ale zpátky k příběhu.Takže tahle hrozná holka co bývala téměř nejlepší ve třídě se změnila.Nevěděla čím a nevěděla jak.Chtěla jen jít zpátky se svým Já.Chtěla se vrátit aby byla zase ta hodná holka co chodívala sama domů, do školy, ven a byla pořád sama.Kdyby se mohla vrátit, chtěla by se vrátit jen ona.Chtěla by aby všechny věci zůstaly tak jak jsou, protože nechtěla zpátky všechny ty ošklivý vzpomínky, nechtěla zpátky svou bývalou Lásku- žiletku.Svýho tátu, který jí vlastně taky trochu změnil.Chtěla se vrátit.Chtěla být jako dřív.Věděla totiž že to není její Já.A nevěděla co se to s ní najednou stalo.Jen tak.
A tak to dopadalo tak že dělala a říkala spoustu věcí který by nikdy před tím nenapadli.A pomalu přišla i o ty kamarády co jí ještě zbývaly.Jen ten jeden tam vždycky byl.Měla pocit že musí se sebou něco udělat.A tak přestala jíst.Její mamka jí vyhrožovala, ale ona na ní nedala.Nemohla se nikomu svěřit.Začala se řezat protože jí ty problémy tížili víc než si kdo uměl představit.
A teď?Teď se snaží najít správnou cestu.Našla nejen skvělého kluka, našla Lásku jakou nikdo ještě nikdy neobjevil.Pokaždé když ho vidí, celá se třese.nemůže na něj nemyslet.Kolikrát se přistihla jak myslí na něj.Jak je zahleděná pryč, nevnímá a při tom jediná myšlenka na kterou se nepotřebuje soustředit je on.On je její svět.Každá jejich hádka jí mrzí tisíckrát víc než jeho.Protože řekne něco co řekla třeba ze zlosti.A jeho to moc mrzí.Ona to ví.Když spolu nejsou, puká jí srdce.Když spolu nejsou, jakoby jen přežívali než se zase budou moct obejmout.
Nic je nerozdělí.Ani smrt ani žádný jiný člověk.Vždycky budou jen oni.Navždycky.Ona našla tu nejčistší Lásku.A to jí drží při životě.I přes tolik ran o kterých se nemluví.Ona miluje jeho a on miluje jí.Už to bude 5 měsíců.A jí to pořád připadá jako by se potkali včera, protože na ten okamžik když ho viděla poprvé nezapomene.Nezapomene nikdy na něj ani na jejich společné chvíle.
On jí pomáhá aniž by o tom věděl.On jí pomáhá najít tu holku co se v jejím nitru skrývá.Oni budou navěky šťastni.Protože je přeci nic nerozdělí.Tak to řekli a tak to taky bude.
Navždycky…
Tahle povídka není vymyšlená.To se stalo.A vím to proto že ta holka sem já.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 kiwi.8.2 kiwi.8.2 | E-mail | Web | 5. ledna 2008 v 21:33

Ahojky...namim blogu je soutěž o nej blog...plsky zapojil(a) by ses do ní????máš mocinečky hezoučkej blog a máš fakt megánskou šanci vyhrát :-) prosim prosim

Komentáře jsou uzavřeny.